Jdi na obsah Jdi na menu
 

Referát: Zločiny nacionálního socialismu

13. 10. 2016

   Po dlouhé době vám přináším další referát, tentokrát na téma "Zločiny nacionálního socialismu". Pevně doufám, že s ním budete mít úspěch a že vám pomůže ve studiu.

   Je dost možné, že vyučující po vás bude chtít, abyste po přečtení referátu vysvětlili některé pojmy. Z tohoto důvodu si pro jistotu nastudujte podrobnější článek na stejné téma - ZDE - . Nepodceňujte toto prosím.

   Nezapomeňte mi napsat, jaké jste měli úspěchy, případně neúspěchy s referátem, abych jej případně mohl opravit či vylepšit.

 

Referát "Zločiny nacionálního socialismu ke stažení ve wordu ZDE.

 

Zločiny nacionálního socialismu

 

   Vláda nacionálního socialismu (zkráceně nacismu) se vyznačovala velkým množstvím spáchaných zločinů, zahrnující vraždy, mučení, vyhladovění a další.

   Mezi hlavní zločiny této ideologie patří holokaust, zřízení a provoz koncentračních táborů, hlavní podíl na rozpoutání 2. světové války, páchání válečných zločinů během ní, pokusy na živých lidech vč. dětí a vraždění duševně a tělesně nemocných a postižených.

 

Holokaust

   Pojem "holokaust" označuje genocidu Židů provedenou nacisty a jejich spolupachateli. Od ostatních genocid se tato liší tím, že nacisté a jejich spolupachatelé chtěli židovské obyvatelstvo vyhladit do posledního člověka.

   Holokaust lze rozdělit na 3 hlavní části: vyloučení Židů z veřejného života, izolace v ghettech či sběrných táborech a fyzická likvidace.

   Po uchopení moci nacisté systematicky vyčleňovali Židy z veřejného života. Postupně nesměli Židé vykonávat řadu povolání, navštěvovat veřejná místa, kupovat noviny, vlastnit rádio a mnoho dalšího. Museli mít na oděvu přišitou žlutou šesticípou hvězdu s nápisem "Jude" (Žid). Po vypuknutí 2. světové války a postupném dobývání a okupaci dalších států nacisté zřídili ghetta a sběrné tábory, kam postupně Židy hromadně deportovali.

   Po zahájení útoku na Sovětský svaz německé jednotky společně s místními kolaboranty hromadně stříleli (později vraždili v plynových vozech) sovětské Židy. Na podzim roku 1941 Hitler rozhodl o vyvraždění všech Židů. K tomuto účelu byly zřízeny vyhlazovací tábory s plynovými komorami. Jednalo se o: Chelmno (v tomto jediném byly plynové vozy), Belžec, Sobibór, Treblinka, Osvětim a v menší míře Majdanek. Do každého nacisté deportovali a v něm zavraždili statisíce Židů z celé Evropy - nejvíce v Osvětimi (1 000 000) a v Treblince (až 950 000).

   Holokaust probíhal až do posledních dnů 2. světové války v Evropě a počet obětí tohoto zločinu dosáhl 6 000 000 Židů.

 

Koncentrační tábory

   Již několik měsíců po uchopení moci nacisté zřídili první koncentrační tábor (Dachau) a postupně přibývali další, nejznámějšími byly Sachsenhausen, Buchenwald, Mauthausen, Flössenburg a ženský koncentrační tábor Ravensbrück. V nich věznili své politické odpůrce a osoby režimem označené jako "nepřátelé národního společenství". Jednalo se o komunisty, sociální demokraty, demokraticky a antifašisticky smýšlející osoby, kněží, homosexuály, "práce se štítící" (Romové, tuláci, pytláci, žebráci, prostitutky apod.), kriminálníky i osoby podezřelé tím, že by narušily nové politické uspořádání. Po vypuknutí 2. světové války do koncentračních táborů přibyly kromě výše uvedených i lidé angažující se v odboji nebo naprosto nevinní, vzati do "ochranné vazby" jako rukojmí.

   V nacistických koncentračních táborech panoval přísný, despotický režim. Vězni museli těžce pracovat za naprosto nedostatečného přídělu stravy, byli krutě týráni a vražděni dozorci-příslušníky SS či umírali na následky táborových podmínek jako byla podvýživa, fyzické vyčerpání, špatná lékařská péče apod.

   Fotografie vychrtlých mrtvol naházených na hromadě a vězňů-živých koster, jenž byly v koncentračních táborech pořízeny po osvobození, tvoří navždy varovný vykřičník před nacismem.

 

2. světová válka

   Přestože nacisté nezavinili 2. světovou válku sami, jejich podíl na ní je největší. 2. světová válka začala 1. září 1939 útokem nacistického Německa a fašistického Slovenského štátu na Polsko a skončila 2. září 1945 kapitulací Japonska.

   2. světová válka se vedla na teritoriu 40 zemí, zúčastnilo se jí 72 států, zemřelo během ní 50 000 000 lidí a způsobila ohromné materiální škody. Byla vedena bezohledně jak vůči vojákům, tak civilistům.

   Nejvíce mrtvých měl Sovětský svaz (20 000 000), po něm Čína (10 000 000). Československo přišlo o 360 000 občanů, z toho 125 000 Čechů.

 

Válečné zločiny

   Během 2. světové války bylo spácháno obrovské množství válečných zločinů, zejména nacistickým Německem a císařským Japonskem. Jednalo se hlavně o nedodržování válečného práva (např. zahájení války bez jejího oficiálního vyhlášení) a Ženevských konvencí (např. špatné nakládání s válečnými zajatci).

   Velice krutě zacházeli Němci a Japonci s civilisty okupovaných zemí - bezdůvodně je věznili, deportovali na nucené práce, znásilňovali ženy, vypalovali jejich domovy, i celé vesnice a městečka, a vraždili, např. jako odvetu za útoky partyzánů.

 

Pokusy na živých lidech

   Nacistický režim obzvlášť nechvalně proslul krutými pokusy na živých lidech vč. dětí. Pokusy probíhaly za plného vědomí dotyčné osoby bez jakékoliv anestezie či následného ošetření. Mnoho lidí zemřelo na následky (často v nesnesitelných bolestech), způsobených zranění či přišli o rozum.

   Příklady nacistických pokusů na lidech: zkoumání vlivu rychlých změn tlaku na lidský organismus, pokusy s podchlazováním a opětovným zahříváním lidského těla, pokusy s hojením ran (sypání různých látek do otevřených ran), pokusy s různými očkovacími látkami, pokusy s šířením různých infekčních chorob a další.

   V Osvětimi prováděl pokusy dr. Mengele na dětech a těhotných ženách, dále zde působil dr. Clauberg a dr. Schumann, kteří zkoušeli sterilizaci žen i mužů.

   Oběti nacistických pokusů byly vězňové a pokusy se na nich dělaly proti jejich vůli.

 

Vraždění duševně a tělesně nemocných a postižených

   Ve snaze vypěstovat zdravý, silný německý národ bez fyzických vad a nemocí nacisté systematicky vyvražďovali "méněcenné" osoby, jimi cynicky nazývány "život nehodný života". Jednalo se o psychiatrické pacienty, mentálně a fyzicky postižené, děti s Downovým syndromem, staré senilní a dementní osoby a další.

   Mnoho lidí z těchto skupin nacisté nejprve proti jejich vůli sterilizovali, na začátku války pak spustili program pojmenovaný "Aktion T4". Oběti vraždili v malých plynových komorách maskovaných jako sprchy kysličníkem uhelnatým nebo fenolovou injekcí píchnutou do srdce, později také ve vyhlazovacích táborech.

   Oběti tohoto zločinu pocházely hlavně z řad Němců, v menší míře příslušníků ostatních národů (také necelá tisícovka Čechů).

 

Další zločiny

   Nacistické represivní (nejvíce Tajná státní policie - Gestapo), ale i vojenské složky se staly nechvalně známými používáním nejrůznějšího druhu mučení na lidech.

   Dalšími morbidními skutky byly např. pokusy s výrobou mýdla z lidského tuku, výroba upomínkových předmětů z částí lidských těl (např. těžítka z lidských hlav) nebo fotografování poprav vězňů či odbojářů.

   Jedním z nejhorších zločinů co do povahy je nucení jednotlivých Židů ve vyhlazovacích táborech, aby se podíleli na vyvražďování ostatních Židů, tedy příslušníků vlastního národa.

   Dalšími zločiny jsou "pochody smrti" vězňů z koncentračních táborů nebo nasazování dětí a nezletilých do bojů na konci války, kdy ta již byla pro Německo prohraná.

 

Závěr

   Způsoby a množství zločinů spáchaných nacisty navždy zdiskreditovaly nacionální socialismus a ukázaly povahu a charakter jak této ideologie, tak jejích stoupenců. Nejen proto by neměli mít již nikdy možnost chopit se znovu moci, a to kdekoli na světě.