Popis knihy, čtenářský deník: Byl jsem číslem 7809
Byl jsem číslem 7809
Josef Rudolf
referát "Byl jsem číslem 7809" ke stažení ve wordu zde
Kniha "Byl jsem číslem 7809" od Josefa Rudolfa, která vyšla tři měsíce po skočení 2. světové války, je jedinečné a zároveň šokující svědectví o poměrech v nacistických koncentračních táborech a věznicích. Informace v ní jsou vesměs autentické, stejně tak i fotografie. Dílo má velkou hodnotu obzvlášť v dnešní době, kdy se fašismus opět hlásí o slovo.
Autor knihy pan Josef Rudolf pocházel z Brna, kde pracoval jako redaktor v Moravských novinách. 1. září 1939, kdy začala 2. světová válka, byl zatčen gestapem a uvězněn na Špilberku. Odtud jej transportovali do koncentračního tábora Dachau a nakonec do Buchenwaldu. V zajetí strávil přes rok, než byl propuštěn.
Publikace je rozdělena na dvě části. V té první popisuje autor svůj vlastní pobyt za mřížemi. Druhá část obsahuje větší množství svědectví lidí, kteří byli vězněni v různých koncentračních táborech a vězeních a vrátili se domů. Tak jsou v knize svědectví např. o Flossenbürgu, Mauthausenu, Sachsenhausenu-Oranienburgu, z věznic nacházející se v tehdejším protektorátu a dokonce i o Osvětimi. Název díla je odvozen od čísla, které měl pan Josef Rudolf jako vězeň přiděleno.
Příběhy a zážitky popsané v knize jsou otřesné a těžko uvěřitelné, nepochopitelné je především to, jak vůbec k něčemu takovému mohlo dojít ve 20. století. Vězni musejí těžce pracovat za nedostatečného přídělu potravy a jsou krutě týráni či dokonce vražděni německými dozorci. Pro představu uvádím úryvek: Dva heftlinci (vězni) museli přinést stolek pro "výplatu". Tento stolek se povaloval vždy na apeláku blízko brány. Jednou jsem si ho rychle prohlédl a viděl jsem, že je silně potřísněn krví, starou i čerstvou. Heftlink, který byl vyplácen, postavil se proti nízkému stolku, který sahal vězni asi po pás. Stolek byl na svém povrchu prolnut tak, aby k němu mohlo přilehnout tělo. Do této prohlubeniny položil delikvent své břicho a poskytl tak šárům (dozorcům) přesný terč k "výplatě". Vyplácelo se býkovcem nebo holí pět až pětadvacet ran, podle stupně provinění. ... Výplata se prováděla bezohledně. Starší vězni v táboře mi řekli, že při výplatě mnoho vězňů vypustilo duši. ... Když byli vězni ztlučeni, museli se postavit do řad, na povel spustili všichni kalhoty, a poté, zvednuvše košile, museli vystrčit zadnice. Velitel tábora a řada šárů pak vězně obcházeli a znalecky zkoumali rozšvihané zadky, z nichž prýštila krev. Staří praktikové z řad vězňů říkali, že padnou-li dvě rány holí na jedno místo, kůže musí bezpodmínečně prasknout. Po ráně býkovcem kůže nejen praskla, ale každou ránu prý bylo cítit až na kosti.
Dalším z příkladů je nelidské zacházení s Židy v Buchenwaldu, kteří byli nuceni dřít v blízkém lomu (zde mj. běhali s kameny vážící 25-30 kg). Přitom museli snášet násilí, kterého se na nich dopouštěli dozorci. Titíž dozorci - příslušníci SS - denně několik Židů zastřelili. V knize je dále popsána situace, kdy Němci zavřeli Židy na tři dny a tři noci do několika budov bez jídla a pití. Po jejich otevření se spousta Židů, napolo šílených, rozběhla na dráty s elektřinou (tak spáchali sebevraždu)...
Jak stojí na začátku, publikace obsahuje i fotografie, z nichž mnohých běhá mráz po zádech. Jsou na nich autentické záběry zachycující hromady vychrtlých mrtvol. Dále jsou zde fotografie poprav, pořízené samotnými příslušníky SS a gestapa pro vlastní osobní potěšení.
Každý člověk, který má jen špetku soudnosti, musí po přečtení této reportáže, jak své dílo autor nazývá, jednoznačně odsoudit nacistickou ideologii a zaujmout k ní negativní postoj.
Kniha "Byl jsem číslem 7809" od Josefa Rudolfa určitě stojí za přečtení, čtenář by se měl pouze připravit na její obsah. Sehnat se dá v antikvariátech, rovněž je také k přečtení na internetu. Adresa stránky je byljsemcislem7809.wz.cz
Pokud budete chtít vědět nějaké bližší informace o této knize (kdyby se vás vyučující ptal/a na podrobnosti), piště na můj mail petas4@Safe-mail.net . Admin
