ZLOČINY NACISMU

"Všechno pobij, všechno podpal, všechno ukradni!"

(motto japonské armády)

Japonský voják hrdě pózuje s useknutou hlavou Číňana. (Nejnovější ilustrované dějiny - Druhá světová válka, Donald Sommerville, Praha 2009)

   Při svých válečných taženích v rámci 2. světové války se Japonci vyznačovali obzvlášť velkou brutalitou, kterou na vlastní kůži zažili spojenecká vojska a nejen ona. Japonci během 2. světové války mají na svědomí miliony životů. Podle některých odhadů zabili Japonci mezi lety 1937 - 1945 3 - 10 milionů lidí, z toho asi 6 milionů Číňanů včetně civilistů.

   Již před válkou v roce 1937 se dopustili tzv. Nankingského masakru, přepadu čínského města, kdy pozabíjeli mezi 260 000 - 430 000 civilistů vč. žen a dětí.

   Jako nejdůležitější zločiny, jichž se Japonsko dopustilo za 2. světové války, pak můžeme označit zejména tyto:

Útok na Pearl Harbor v roce 1941

   7. prosince toho roku došlo k přepadu tichomořské základy USA bez vyhlášení války. První útočnou vlnu tvořilo 183 letounů, z toho 140 bombardérů a 43 stíhaček. Po 100 minutám letu se japonským letcům naskytl pohled na 94 amerických válečných lodí, nacházejících se v přístavu (8 bitevních, 8 křižníků, 29 torpédoborců, 5 ponorek, 1 dělový člun, 10 minolovek, 9 minonosek, 5 mateřských lodí hydroplánů a 19 pomocných plavidel). K jejich velkému zklamání zde nebyly americké letadlové lodě, hlavní cíl jejich útoku. Jinak by výsledek pro Američany byl ještě drtivější. Náhlý útok si vyžádal téměř 2 400 mrtvých amerických námořníků a civilistů.

Pearl Harbor po útoku japonského letectva.

   Po útoku na Pearl Harbor vyhlásil americký prezident Franklin Delano Roosevelt válku Japonsku, což mělo za následek angažmá americké armády v Tichomoří až do roku 1945.

Pokusy na lidech

   Japonsko provádělo za 2. světové války pokusy na lidech, stejně jako např. Německo. Podle jednoho z odhadů mají pokusy speciální "Jednotky 731" na svědomí 3 000 mrtvých. Kromě toho se podle mezinárodního sympozia o zločinech bakteriologické války v roce 2002 počet osob zabitých císařskou armádou v bakteriologické válce a lidských experimentech pohybuje okolo 580 000. Japonci zejména prováděli zvrácené pokusy na Číňanech. Podle dalších zdrojů desítky tisíc až 400 000 Číňanů zemřelo na dýmějový mor, choleru, antrax a další nemoci jako následek biologické války. Nejvyšší důstojníci jednotky 731 nebyli po válce za válečné zločiny stíháni výměnou za předání výsledků svého výzkumu spojencům. Údajně dostali odpovědné pozice v japonském farmaceutickém průmyslu, lékařských školách a ministerstvu zdravotnictví.

Osvobozený spojenecký válečný zajatec v lékařské péči - ZDE.

   V posledních měsících 2. světové války plánovalo Japonsko použít mor jako biologickou zbraň proti civilistům přímo v USA v San Diegu v Kalifornii během operace noční třešňové květy v naději, že by se mor rozšířil americkou populací jako teror, a tím by byly USA odrazeny od útoku na Japonsko. Akce byla naplánována na noc 22. září 1945, ale Japonsko se o pět týdnů předtím vzdalo.

Použití chemických zbraní

   Podle historiků Jošiakiho Jošimi a Kentara Awaji byly během druhé čínsko-japonské války zbraně jako slzný plyn použity jen sporadicky v roce 1937, ale od začátku roku 1938 začala císařská armáda celoplošně používat fosgen, chlor, lewisit a chlorpikrin (červený) a od poloviny roku 1939 yperit (žlutý) jak proti Kuomintangu, tak i čínských komunistickým jednotkám.

   Podle Jošimi a Seiji Matsuny podepsal císař Hirohito objednávky upřesňující použití chemických zbraní v Číně. Například během bitvy o Wuhan od srpna do října 1938 povolil císař použití toxických plynů ve 375 různých případech, navzdory Haagským úmluvám z roku 1899 IV, 2 - Prohlášení o používání projektilů, jejichž cílem je rozptyl dusivých nebo škodlivých plynů, článek 23 Haagských úmluv z roku 1907 IV. - Zákony a zvyky pozemní války. V usnesení přijatého společností národů dne 14. května bylo použití jedovatého plynu Japonskem odsouzeno.

Seržant Leonard Siffleet, příslušník australské pobřežní stráže, zajatý na Nové Guineji, vyfotografovaný v okamžiku, kdy se ho roku 1943 důstojník Kempeitai chystá setnout samurajským mečem.

   Dalším příkladem je bitva o Jičang v říjnu 1941, ve které 19. dělostřelecký regiment pomáhal 13. brigádě japonské jedenácté armády 1 000 granáty žlutého plynu a 1 500 červeného proti čínským jednotkám. Tato oblast byla plná čínských civilistů, které nebylo možné evakuovat. V oblasti bylo okolo 3 000 čínských vojáků a 1 600 bylo zasaženo. Japonská zpráva uvedla, že "účinek plynu se zdá být značný".

Kanibalismus

   Mnoho písemných zpráv a svědeckých výpovědí shromážděných australskou sekcí válečných zločinů Tokijského tribunálu a vyšetřovaných zástupcem Williamem Webbem (budoucím vrchním soudcem) ukazuje, že se Japonci v mnoha částech Asie a Tichomoří dopouštěli na spojeneckých válečných zajatcích kanibalismu. V mnoha případech to bylo podníceno stále rostoucími spojeneckými útoky na japonské zásobovací linky a úmrtími či onemocněními japonského personálu v důsledku hladu. Podle historika Jukiho Tanaki "byl kanibalismus často systematická činnost prováděná celými skupinami a pod vedením důstojníků". Takto často docházelo k vraždám za účelem zajištění těl. Například indický zajatec, Havildar Čangdi Ram, dosvědčil, že: "12. listopadu 1944 příslušník Kempeitai sťal spojeneckého pilota. Viděl jsem to zpoza stromu a sledoval, že někteří Japonci odřezávají maso z jeho paží, nohou, boků, hýždí a odnášejí do svých ubikací... krájeli je na malé kousky a smažili".

Bataanský pochod smrti

   Bataanský pochod smrti byl 128 kilometrů dlouhý nucený přesun 76 tisíc amerických a filipínských válečných zajatců po bitvě o poloostrov Bataan na Filipínách. Byl provázen násilným jednáním japonských vojáků, zajatci během pochodu nedostali jídlo ani pití (za chůze mnozí pili z kaluží, pokud byli přistiženi, byli většinou zabiti), což vyústilo ve vysoký počet mrtvých (7 až 10 000 osob).

Zajatci, kteří nepřežili bataanský pochod smrti.

   Spojenecká vojenská komise pochod označila za válečný zločin a místní velitel japonské armády Homma Masaharu byl za tento zločin 3. dubna 1946 popraven.

Kruté zacházení se spojeneckými válečnými zajatci

   Japonci zajali celkem 240 000 amerických, britských, francouzských, holandských a dalších spojeneckých válečných zajatců. Tito zajatci byli vystaveni bestiálnímu zacházení a mučení, které z nich velmi mnoho nepřežilo. Pokud by válka trvala ještě jeden rok déle, osvobození by se nedočkal ani jeden z nich.

(většina informací přejata z tohoto zdroje - ZDE)

Osvobození váleční zajatci v hlavním filipínském městě Manila v roce 1945.