Dokument: Zpráva o provedení exhumace u cihelny v obci Bezemín
V závěrečném období 2. světové války s tím, jak se přibližovala fronta, docházelo k evakuaci vězňů koncentračních táborů. Tyto nechvalně proslulé akce vstoupily do historie pod názvem "pochody smrti" (odhaduje se, že při nich zemřelo nejméně 250 000 lidí).
Esesmani před blížící se frontou evakuovali vězně dále do týlu Třetí říše. Zubožení vězňové často nedostali najíst ani napít, a v důsledku svého zdravotního stavu nebyli schopni dále pokračovat v cestě.
Příslušníci SS tyto vězně zavraždili a buď ponechali na místě, nebo nechali zahrabat do země.
Také českými zeměmi prošly pochody smrti a i zde docházelo k vraždění a zahrabání vězňů. Po válce byla řada hrobů exhumována. Z jedné takové exhumace pochází tento dokument:
O b d u k č n í n á l e z
při exhumaci dne 12. června 1946 u cihelny v obci Bezemín, s. o. Bezdružice.
V hloubce asi 25 cm jest nalezena lebka zbavená již zcela měkkých částí. Na lebce jsou zbytky hnědých vlasů. Lebka byla kryta hlinou. Tělo bylo vměstnáno do malého úzkého hrobu v poloze násilného skrčení dle přiloženého nákresu. Tělo pokryto cihlami, kamením a udusanou hlinou.
Lebka jest v postavení vertikálním svislém, pateř odstupuje o-d lebky v pravém úhlu, horné končetiny jsou pod trupem, dolní končetiny v násilném pokrčení v kolenech. Mrtvola oděna v hadry a bezpečně zjišťujeme na přední straně hrudníku našitou trikoloru v jugoslávských barvách a červený trojúhelník postavený na hrot v bílém poli a modrou tužkou napsané číslo 259.
Po exhumaci zjišťuji, že mrtvola jest již zcela zbavena rozkladem všech měkkých částí, jen na pažích a stehnech jsou zbytky šlach. Rovněž v pateřním kanálu a v otvoru týlním jsou zbytky míšní a mozkové tkáně.
Na lebce neshledány známky násilí. V ústech na tvrdém patře je zasazen dvanáctičlenný umělý chrup, z něhož druhý levý řezák jest vyražen. V dolní čelisti jsou čtyři přední zuby uchovány a ramena dolní čelisti jsou bezzubá, atrofická.
Na pravých a levých předloketních kostech jsou kosti v povrchních vrstvách narušeny a nápadně impregnovány modře rozloženými krevními barvivy. Tentýž nález jest na třech žebrech, které jeví známky naštípnutí, rovněž s nápadnou impregnací. Na ostatních kostech nezjištěny známky násilí.
Závěr: Dle stavu chrupu a dle lebních švů lze souditi, že jde o mrtvolu starší ženy, pohřbené asi před půldruhým rokem, jejíž mrtvola byla násilím vtěsnána do malého hrobu a povrchně pohřbena. Porušené kosti předloktí a tři naštíplá žebra svědčí, že tato zranění vznikla za živa týráním.
V Bezemínu, dne 12. června 1946.
Svědci: V zastoupení úředního okresního lékaře:
(vlastnoruční podpis)
MUDr. JOSEF PECHÁČEK
státní obvodní lékař
STAŇKOV
okr. Heršovský Týn
kopie originálního dokumentu - zde
(přejato z publikace Nedaleko od Norimberku, Václav Jiřík, Cheb 2000)
V místech pochodů smrti se často vyskytovaly tajné hroby. V tomto případě se jedná o exhumaci v lese u Andělské hory (1). (Nedaleko od Norimberku, Václav Jiřík, Cheb 2000)
V místech pochodů smrti se často vyskytovaly tajné hroby. V tomto případě se jedná o exhumaci v lese u Andělské hory (2). (Nedaleko od Norimberku, Václav Jiřík, Cheb 2000)
Jeden z největších hromadných hrobů vězňů na našem území, umučených hladem, bitím nebo zavražděných ranou do týlu při evakuaci z německých koncentračních táborů, byl po osvobození objeven u Žíhle na Podbořansku. Ze šachty bylo vykopáno 259 osob všech evropských národností. Obrázek zachycuje část exhumovaných vězňů. U mnohých se již nedala totožnost vůbec zjistit. Vězni pochodovali několik dní a nocí bez jídla a vody, takže pochod vydrželi opravdu jen ti, kdo nebyli ještě zcela zdecimováni pobytem v německých "přeškolovacích" táborech. Jakou energii museli ubozí vězni vyvinout vysvítá ze skutečnosti, že na příklad transport vězňů z Osvěčimi do Mauthausenu trval sedm dní a sedm nocí, v kteréžto době vězni nedostali potravu ani nápoj. Také na tomto transportu zahynulo mnoho vězňů vysílením nebo bylo zavražděno. (Byl jsem číslem 7809, Josef Rudolf, Brno 1945)
V okolí obcí Lubence, Malměřice, Blatná, Veličina a Pastuchovice bylo po osvobození nalezeno velké množství hrobů vězňů, kteří na strašlivých pochodech při evakuaci německých koncentračních táborů zahynuli vysílením, hladem nebo byli zastřeleni, když nebyli s to pokračovat v chůzi. V okolí jmenovaných obcí bylo v hromadných hrobech exhumováno asi 500 vězňů, u nichž byla zjištěna smrt hladem nebo ranou do týlu. Na obrázku je vidět, jak jsou pozůstatky mučedníka zjišťovány a pak ukládány do prosté rakve. (Byl jsem číslem 7809, Josef Rudolf, Brno 1945)
