Způsob psaní slova holokaust
Brána koncentračního/vyhlazovacího tábora Osvětim s nápisem "Arbeit macht frei" - česky "Práce osvobozuje". (Holokaust - zločin proti lidstvu, Guido Knopp, Praha 2008)
Způsob psaní slova "holokaust" je v tomto ohledu přímo symbolický. Proč s "k" ? Psaní s "c" dorazilo do Německa i dalších zemí střední Evropy z USA, a to s televizním filmem promítaným v roce 1979. Zpočátku slovo označovalo spíše film než historickou událost a vyslovovalo se anglicky. To se však změnilo. Slovo už dávno označuje v němčině i češtině vraždění Evropských Židů a vyslovuje se s dvojhláskou "au". Anglické slovo tak slouží k označení události z německých dějin. Slovo však přitom nepochází původně z angličtiny, ale z řečtiny.
"Holos" znamená celý, "kaustos" znamená spálený. Slovo "holokaustos" najdeme v různých významech v tisících textů počínaje Xenofontovou Anabází - většinou jako zápalná oběť, převážně ve smyslu úplného spálení. Protože latina nezná písmeno "k", řecké kappa, objevil se pojem kolem roku 400 n. l. jako "holocaustum". Kolem roku 1250 nacházíme slovo v jednom anglickém překladu bible jako "holocaust". nyní již začalo pomalu ztrácet svůj náboženský význam "zápalná oběť" a užívalo se ve světském významu. V roce 1933 zaznamenává slovník Oxford English Dictionary řadu dokladů, kdy je "holocaust" chápán v přeneseném slova smyslu jako "velký požár", "řež", "krveprolití" - hlavně ve válkách. Na počátku první světové války jedna anglická sufražetka napsala, že svět mohou jako občanky zachránit jen ženy, "after the holocaust is ended". Ve druhé světové válce již současnícipoužívali označení k pronásledování a vraždění Židů. Slovo se stalo součástí tradice také jiných jazyků. Ve francouzštině se s ním setkáváme v podobě "holocauste", v italštině "olocausto". V němčině či češtině toto slovo nikdy příliš používáno nebylo, ale ve vědě se používalo vždy s "k". Mimo jiné je najdeme v roce 1871 ve slovníku cizích slov od Daniela Sanderse jako "holokaustum". Zatímco například Italové a Francouzi si i po odvysílání amerického televizního seriálu zachovali vlastní způsob psaní, v němčině a češtině se začalo používat slovo v anglické pravopisné podobě.
Skupina maďarských Židů v roce 1944 při příchodu do Osvětimi. (Akta Hitler, Henrik Eberle a Matthias Uhl - ed., Praha 2006)
To bylo špatně nejen z jazykových důvodů. Všechna ostatní slova odvozená od řeckého "kaustos" se píší s "k": kaustický, kaustifikovat, v češtině stejně jako v němčině. Řecké kappa se u nás přepisuje vždy jako "k". Anglické "democracy" píšeme přece také jako "demokracie". Když mi historik Eberhard J'ackel na jaře 2000 navrhl, abychom v názvu svého televizního seriálu (a tím i knihy) psali slovo "holokaust" s "k", jeho shromážděné argumenty mě přesvědčili. Zároveň jsem požádal o dobrozdání významné německé vědce - například filologa Manfreda Fuhrmanna, rétorika Waltera Jense, historika starověku Christiana Meiera, svého času předsedu Německé akademie jazyka a písemnictví, a Rudolfa Hochberga, předsedu Společnosti pro německý jazyk. Ti jednomyslně doporučovali pravopis "holokaust" - Walter Jens svůj názor ještě doplnil pointou: "Kdo chce přesně označit skutečnost, že miliony lidí byly spáleny na popel, ten musí - má-li cizí slovo skutečně přispět k objasnění ! - psát holokaust." Podle sdělení Gerharda Augusta, předsedy Mezistátní komise pro německý pravopis, navrhl v rámci reformy pravopisu předchůdce komise, mezinárodní pracovní kroužek složený z Němců, Švýcarů a Rakušanů, aby se slovo psalo s "k", avšak na konferenci vedoucích úřadů narazil na odmítnutí, "protože navzdory lingvistické správnosti návrhu se vyskytují obavy, že by bylo příliš odvážné změnit slovo s tak výrazným emocionálním nábojem." August je však i nadále zastáncem psaní s "k", stejně jako jednatel komise Klaus Heller, jenž dodává, že pro psaní "holokaust" hovoří nejen lingvistické, ale i morálně-etické důvody. Ve skutečnosti nemá "k" se spornou pravopisnou reformou nic společného - alespoň v tom se shodnou zastánci i odpůrci reformy, jako August a Meier. Pro "k" ve slově "holokaust" však hovoří i neodvozené důvody. Vedle uvedených jazykových i historické. Zločin vzešel z německé půdy. Vražda na Židech Evropy je součástí německých dějin. Označovat ji anglicky psaným slovem je totéž, jako bychom si chtěli od těchto dějin uchovat odstup. Chceme-li se k historické odpovědnosti za zločin skutečně postavit čelem, pak je psaní holokaust symbolickým aktem přihlášení se k vlastní historii (autorem návrhu a zdůvodnění pravopisu "holokaust" je Eberhard Jäckel).
(přejato z publikace Holokaust - zločin proti lidstvu, Guido Knopp, Praha 2008)
