Rejstřík A - CH
Anexe, zabrání území spravovaného dosud jiným státem bez jeho souhlasu. V historii došlo k řadě případů, kdy se silnější země zmocnila jiného teritoria. Např. roku 1938 vtrhla německá armáda do Rakouska a anektovala je (viz Anšlus). (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
"Ani krok zpět !", základem zoufalé obrany Stalingradu se stal brutální a nemilosrdný disciplinární řád Rudé armády. V srpnu 1941 vydal Stalin rozkaz, aby byl každý voják, jenž se rozhodne pro kapitulaci, na místě zastřelen. 28. července 1942 vydal rozkaz číslo 227 (známý heslem "Ani krok zpět!"), který tyto kategorické požadavky ještě umocňoval. Za útočícími jednotkami měli postupovat vojáci s rozkazem zastřelit každého, kdo by v boji zakolísal. Důstojníci, kteří "dovolili" svým mužům přeběhnout, a obklíčení vojáci, kteří se později probili ke svým, byli zařazováni do trestných praporů, což se prakticky rovnalo rozsudku smrti. V průběhu války jich v těchto jednotkách zemřelo či padlo nejméně 400 000. (přejato z Nejnovější ilustrované dějiny - Druhá světová válka, Donald Sommerville, Praha 2009)
Anšlus (Anschluss), obsazení a připojení Rakouska k Německu. Na žádost rakouských nacistů vstoupila 12. března 1938 německá vojska do Rakouska, které bylo poté začleněno k německému území. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
ANTHROPOID, název čs. parašutistické skupiny vycvičené ve Velké Británii, která byla 29. 12. 1941 vysazena na území Protektorátu s cílem provést atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jejími příslušníky byli velitel Josef Gabčík a Jan Kubiš. Úkol této skupiny - zlikvidovat Heydricha - se vydařil. Členové ANTHROPOIDU padli v boji s německými okupačními složkami 18. června 1942.
Antisemitismus, předsudky či nenávist vůči Židům. Nepřátelství vůči Židům existovalo už od dob starých Římanů, ale zvláště silně se projevilo ve středověku, protože jim křesťané kladli za vinu smrt Ježíše Krista. Ve většině evropských zemí byli Židé pravidelně vyháněni nebo uzavíráni do ghett a byla jim zakazována určitá povolání (rovněž měli zakázáno vlastnit půdu). Talentovaní Židé, kteří se nemohli uplatnit v jiných oblastech, se prosazovali jako řemeslníci (zlatníci), nebo v oborech, jimiž křesťané pohrdali (směnárníci, bankéři). Od doby křížových výprav až do 20. století docházelo v mnoha zemích periodicky k pogromům - útokům na židovské obchody, rabování i masakrům. Vyvrcholením staletí antisemitismu se stal nacistický holokaust (neboli šoa), při němž bylo systematicky povražděno 6 milionů Židů. Hitlerovský antisemitismus již nebyl odůvodněn nábožensky, i když na historické předsudky vůči Židům navazoval, ale byl součástí nacistického rasismu. Antisemitismus zůstává součástí ideologie krajně pravicových seskupení (neonacisté, ultrapravicové strany). (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Antropologie, věda zabývající se původem a vývojem člověka a lidské společnosti. Vývoj společnosti studuje antropologie kulturní, která vychází z etnografie - účastnického pozorování jednotlivých kultur v terénu. Původně se zaměřovala na "primitivní" kultury relativně nedotčené evropskou civilizací, ale dnes sleduje se stejným zájmem i různé subkultury západních společností nebo dynamiku vývoje rychle se měnících společností třetího světa. Hlavní zásluhou kulturní antropologie je její příspěvek k překonání etnocentrismu a poznání kulturního relativismu. Vývoj lidského druhu jako takového studuje antropologie fyzická či biologická, která hledá zejména kosterní pozůstatky našich prehistorických předchůdců a má velkou zásluhu na objasnění otázek evoluce. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Arbeit macht frei (Práce osvobozuje), nebo také "Práce činí svobodným" či "Prací ke svobodě". Podle anglické Wikipedie bylo toto heslo... (zbytek zde)
Árijci, středoasijští kočovníci, kteří vtrhli do Indie v 2. tisíciletí př. n. l. a podrobili si tamní drávidské čili předárijské obyvatelstvo. Předpokládá se, že systém rigidních kast vytvořili právě Árijci, aby uzákonili svou nadvládu nad původními obyvateli indického subkontinentu. Pojem "árijec" byl zneužit v rasistických teoriích nacistů k označení světlovlasé, modrooké rasy, předurčené vládnout všem ostatním. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Arizace, pojem, jímž nacistická propaganda označovala proces vyřazení židovského obyvatelstva z hospodářského života a vyvlastnění židovského majetku. (Nacistická perzekuce obyvatel českých zemí, Martin Hořák a Tomáš Jelínek - ed., Praha 2006)
Asociál, podle nacistické definice osoba, která se odmítala zapojit do života společnosti, nepracovala a žila na úkor druhých (např. žebráci, tuláci nebo recidivisté). Na základě nařízení o preventivním potírání zločinnosti byli takto nazýváni také Romové, kteří se bez povolení vzdálili z místa pobytu. (Nacistická perzekuce obyvatel českých zemí, Martin Hořák a Tomáš Jelínek - ed., Praha 2006)
Autoritativní režim, systém správy země, pro nějž je typická silná vláda a upřednostňování naprosté podřízenosti úřední moci. Autoritativní vládci prosazují svou politiku bez ohledu na přání občanů, kterým vládnou, potlačují nesouhlas a svému počínání se snaží dodávat legitimitu tím, že se dovolávají nejrůznějších mimořádných kvalit. Např. Hitler a Mussolini při svém nástupu k moci vystupovali jako národní spasitelé. Stupeň ovládnutí společnosti ovšem u autoritativních režimů není tak extrémní jako v případě režimů totalitních. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Biologický determinismus, objasňování lidských kultur a rozdílů mezi nimi na podkladě biologie. Někteří přírodovědci a antropologové 19. a první poloviny 20. století se snažili využít v analýze kultur biologických teorií, zejména darwinismu. To však nepřineslo přesvědčivé výsledky, protože kulturní vývoj je daleko rychlejší než darwinovská evoluce. Výklad odlišnosti kultur na základě biologických rozdílů byl posléze zdiskreditován, neboť vedl k rasismu, jehož extrémním projevem byla pavěda nacistických "rasových vědců". O určitou rehabilitaci biologického determinismu bez této negativní zátěže usiluje sociobiologie, která upozorňuje na biologickou podmíněnost některých vzorců chování vlastních celému lidskému druhu. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Blitzkrieg (blesková válka), nové pojetí boje, které použilo nacistické Německo na počátku 2. světové války. Jeho podstatou byly rychlé a překvapivé přesuny vojsk v tancích a obrněných vozidlech za vydatné podpory letectva. Silné nepřátelské pozice byly obklíčeny, aniž byly bezprostředně dobývány. Tuto taktiku, která přinesla Německu rychlé vítězství nad Polskem i Francií, si později osvojili i velitelé spojeneckých vojsk. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Bolševici, radikální marxistická skupina, která vznikla 1905 jako levé křídlo tehdejší sociálně demokratické strany (název byl odvozen od ruského "bolšinstvo", většina). V Ruské revoluci (1917) se bolševici vedení Leninem postupně vypořádali se odpůrci včetně umírněných socialistů, menševiků (z ruského "menšinstvo", menšina) a nastolili revoluční diktaturu. Bolševická strana se posléze přejmenovala na Komunistickou stranu Sovětského svazu a udržela si absolutní moc až do roku 1991. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Cenzura, omezení svobody projevu nebo svobodné výměny myšlenek a informací. Autoritářské režimy běžně potlačují projevy nesouhlasu a cenzurují i většinu špatných zpráv, zatímco optimističtějším informacím dávají široký prostor. Většina demokracií si vysoce cení svobody projevu a cenzuruje jen projevy extrémně násilné, hrubě obscénní a rasistické nebo informace, jež by mohly narušit ochranu vojenských tajemství a národní bezpečnosti. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Cikánský míšenec, podle nacistické definice osoba, která mezi svými osmi předky měla alespoň jednoho Roma. Z hlediska rasových teorií se cikánští míšenci považovali za zvláště nebezpečnou skupinu. (Nacistická perzekuce obyvatel českých zemí, Martin Hořák a Tomáš Jelínek - ed., Praha 2006)
Černé košile, přezdívka pro organizované stoupence fašistické strany Benita Mussoliniho v Itálii (od 20. let). Podobné černé uniformy začaly ve 30. letech nosit také oddíly Hitlerovy SS, ale i marginální britští fašisté Oswalda Mosleyho. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Černý pátek na Wall Street (1929), dramatický pokles ceny akcií na newyorské burze, který začal v pátek 24. října 1929 a znamenal začátek Světové hospodářské krize. Mnozí investoři ztratili při krachu na burze obrovské sumy; ceny akcií klesaly až do roku 1932, kdy dosáhly pouhých 20% hodnoty z roku 1929. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Demagog, osoba, která usiluje o získání politické podpory tím, že rozdmýchává lidský strach a předsudky a pokouší se vyvolat zášť k určitým skupinám obyvatel. Extrémním demagogem byl např. Hitler, ale i americký senátor McCarthy. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Dobrovolná ochranná služba (Freiwilliger Schutzdienst), úderné oddíly Sudetoněmecké strany, vybudované po vzoru SA v květnu 1938. Jejich příslušníci byli v českém prostředí označováni též jako "ordneři". (Nacistická perzekuce obyvatel českých zemí, Martin Hořák a Tomáš Jelínek - ed., Praha 2006)
Dogmatismus, striktní setrvávání na dogmatech, tedy neměnných, strnulých, autoritativně prosazovaných názorech, bez ohledu na společenský vývoj nebo nové důkazy, které svědčí o jejich chybnosti. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Dolmetscher, tlumočník; v Birkenau tyč nebo klacek, jímž kápové tlumočili rozkazy vězňům, kteří neuměli německy.
Druhá republika, označení státního útvaru a politického systému na okleštěném území ČSR od začátku října 1938 do 14. března 1939. V pětiměsíčním provizoriu se po odstoupení rozsáhlých pohraničních oblastí Německu, Polsku a Maďarsku postupně ustavovaly nové hranice státu, vytvářel se vztah zahraničně politické podřízenosti republiky vůči Německu i nové státoprávní a vnitropolitické poměry (autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi, zjednodušení stranického systému, posilování autoritativních forem vlády), poznamenané mnichovským traumatem a z něj pramenícími protidemokratickými kampaněmi v tisku, ve veřejném a kulturním životě. Vyhrocení vztahů mezi pražskou ústřední vládou a slovenskou reprezentací počátkem března 1939 využilo nacistické Německo k připravované konečné likvidaci ČSR: 14. 3. 1939 vznikla samostatná Slovenská republika, 15. 3. 1939 byl zbytek českých zemí okupován německými vojsky a Podkarpatská Rus připojena k Maďarsku. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Druhá světová válka (1. 9. 1939 - 2. 9. 1945), největší a nejničivější vojenský konflikt v histoii lidstva. Hlavní odpovědnost za tuto válku nesou političtí představitelé nacistického Německa, fašistické Itálie, bolševického Sovětského svazu a Japonska. Během ní bylo spácháno nezměrné množství válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na civilním obyvatelstvu. Druhé světové války se zúčastnilo 72 států, odehrávala se na teritoriu 40 zemí, stála život 50 milionů lidí a způsobila obrovské materiální škody. Největší lidské ztráty měl Sovětský svaz (20 milionů mrtvých), hned po něm Čína (10 milionů obětí). Československo přišlo o 360 000 svých občanů, z toho bylo 125 000 Čechů.
Druhý odboj je označení pro československý protinacistický odboj v letech 1939 - 1945. Jeho počátky začaly vznikat již po mnichovských událostech v roce 1938, skončil v květnu 1945 po porážce nacistického Německa a osvobození Československa. Druhý odboj se dělí na domácí (probíhal na území Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského štátu - různé odbojové skupiny, partyzánské oddíly i jednotlivci) a zahraniční (vojenské čs. jednotky v armádách států bojující s Německem).
Einsatzgruppen (pohotovostní jednotky) - zde.
Eugenika, snaha vylepšovat některou rasu nebo celé lidstvo prostřednictvím selektivní reprodukce, tj. podpory nebo omezování porodnosti určitých osob nebo skupin osob. Jako první použil tohoto termínu v 19. století Francis Galton, který byl přesvědčen, že společnost by měla vést lidi s dědičnými chorobami k tomu, aby neměli děti, a naopak povzbuzovat inteligentní jedince k tomu, aby měli co největší rodiny. Podobné úvahy naprosto zdiskreditovali nacisté, kteří uvedli v život eugenický program zaměřený na množení světlovlasých, modrookých "árijců" - a současně vyvražďovali psychiatrické pacienty, Židy, Romy a další "méněcenné" skupiny. Poznatky medicíny byly využity ve prospěch politického extremismu: němečtí lékaři prováděli v rámci eugenických projektů hrůzné pokusy na živých lidech a stali se spoluviníky masových vražd. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Fašismus, doktrína, která zdůrazňuje autoritu vůdčí osobnosti, opovrhuje hodnotami demokracie a opírá se o nacionalismus - často s bojovně rasistickými projevy - jako východisko pro budování národní jednoty (více zde).
Generální gouvernement (Generalgouvernement), územněsprávní celek ve středním Polsku, který byl vytvořen po německém vpádu do Polska. Na rozdíl od tak zvaných včleněných území se nestal přímou součástí Německé říše. (Nacistická perzekuce obyvatel českých zemí, Martin Hořák a Tomáš Jelínek - ed., Praha 2006)
Ghetto, část města vyhrazená skupinám, které se liší od ostatního obyvatelstva náboženstvím, etnickou příslušností nebo sociálním postavením. Ve středověku vznikala ghetta pro Židy, kteří byli vykázáni jen do určitých čtvrtí, z nichž se nesměli stěhovat, přestože jejich počet narůstal. Největší byla ghetta v Itálii (Benátky, Řím), v Německu (Frankfurt nad Mohanem) a v českých zemích (Praha). Teprve v průběhu 19. století bylo Židům ve většině zemí povoleno ghetta opouštět, i když mnohé čtvrti evropských měst zůstaly převážně nebo ryze židovské až do holokaustu. Nacisté obnovili praxi koncentrace Židů do ghett (Terezín, Lodž) jako předehru k hromadnému vyvražďování. Charakter ghett měly i segregované čtvrti pro černochy v Jihoafrické republice v éře apartheidu.
V dnešní době se jako "etnická ghetta" označují hustě obydlené a často zchátralé čtvrti např. ve vnitřních čtvrtích amerických měst, v nichž žijí převážně příslušníci menšiny, i když je k tomu již nenutí vládnoucí moc, ale chudoba a kulturní soudržnost. Ne každá chudinská čtvrť je však ghettem: spíše než chudobou je totiž ghetto definováno tím, že jeho obyvatelům brání právní nebo faktické překážky měnit bydliště a volně se přestěhovat do jiné části města. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Genocida, systematické vyhlazování celého národa nebo etnické skupiny. Pojem byl poprvé použit pro nacistický pokus o likvidaci Židů za 2. světové války. Starším příkladem genocidy je vyvraždění asi 600 000 Arménů Turky v roce 1915, naopak z novější doby lze zmínit likvidaci části vlastního národa v Kambodži za Pol Pota v 70. letech či etnický konflikt v africké Rwandě, který vyústil v genocidu tisíců Tutsiů příslušníky kmene Hutuů. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Gestapo (Geheime Staatpolizei), "tajná státní policie", kterou zřídil Hermann Göring v roce 1933. Disponovala rozsáhlými pravomocemi. Gestapo nechvalně proslulo používáním nelidského mučení. Přirovnání ke gestapu se často objevuje u protestů proti brutálním metodám policie kdekoliv na světě.
Hákový kříž, viz Svastika.
Harakiri, japonská rituální sebevražda, při které sebevrah otevře nožem svou břišní dutinu. Podle tradičního japonského kodexu cti, platného zejména pro bojovníky (samuraje), musel harakiri provést ten, komu hrozilo ponížení nebo ztráta tváře. I za 2. světové války mnozí japonští vojáci raději spáchali harakiri, než by se nechali zajmout. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
Häftling, vězeň.
Holokaust (z řeckého slova "holokauston" - spálená náboženská oběť), pojem, který označuje zavraždění přibližně 6 milionů Židů nacisty a jejich spolupachateli. V době od napadení Sovětského svazu nacistickým Německem v létě 1941 do konce války v Evropě v květnu 1945 nacisté a jejich spolupachatelé usilovali o zavraždění každého Žida, který žil na území pod jejich nadvládou. Nacistická diskriminace Židů začala však již s Hitlerovým nástupem k moci v lednu 1933, a proto mnoho historiků považuje právě tuto událost za začátek holokaustu. Židé nebyli jedinou obětí Hitlerova režimu, ale byli jedinou skupinou, kterou chtěli nacisté úplně vyhladit. (přejato z Jak vyučovat o holocaustu - doprovodné materiály k semináři pro pedagogy a školské pracovníky)
Humanismus, evropské kulturní hnutí v době renesance a klasicismu, jež staví do středu světa jako nejvyšší hodnotu člověka a lidskou přirozenost. Inspirovalo se zejména znovuobjevenými klasickými autory a jejich optimistickým pohledem na lidstvo a lidskou civilizaci. Myšlenky humanismu působí i ve 20. století. Humanisté jsou přesvědčeni, že člověk může dosáhnout štěstí a jednat mravně sám za sebe, bez božského vedení, a tedy i bez náboženské víry. (přejato z Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, Praha 2001)
